The Country for the Future – 4. veřejná soutěž

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo dne 15. 06. 2022 jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků 

Ve vyhlášené soutěži mohou být podpořeny pouze projekty zaměřené na zavádění inovací v malých a středních podnicích. Výše dotace celkem za projekt nepřesáhne 20 mil. Kč, zároveň činí nejvýše 50 % způsobilých nákladů. Část dotace poskytovaná dle De minimis je navíc limitována podmínkami tohoto nařízení.

Obsahem projektu mohou být (samostatně nebo v kombinaci):

  • inovace produktu,
  • inovace postupů, tedy procesu výroby nebo poskytování služby,
  • inovace organizační.

Způsobilé výdaje

náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktivit ,
náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací,
osobní náklady,
náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt (odpisy),
náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty,
ostatní provozní náklady vč. nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly v důsledku provádění projektu,
režijní náklady,
další náklady spojené s řešením projektu neinvestiční (např. náklady na přípravu žádosti o dotaci a podobné administrativní náklady) i investiční (náklady související s řešením projektu a to povahy nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku, uplatňována je pořizovací cena).

Požadované zaměření projektu včetně cílů v oblasti digitalizace, z nichž musí projekt naplňovat alespoň jeden:

  • Systémová integrace
  • Využívání webových nástrojů například ke komunikaci o nasazení směn ve výrobě
  • a/nebo použití mobilních koncových přístrojů, například tabletů ke kontrole/řízení
  • strojů.
  • Zohledňuje faktory, jako jsou logistika; energetika; požadavky, plány či přímo objednávky zákazníků
  • Propojuje systémy mobility, inteligentních domů a budov, sociální weby apod. Jedná se o internet věcí, služeb a lidí.
  • Analýza velkých dat (Big Data)
  • Cílem je vývoj robustních a spolehlivých metod strojového učení a rozpoznávání pro plnohodnotně automatickou analýzu
  • Komunikační infrastruktura
  • Rozvoj konceptu komunikace M2M (machine-to-machine; stroj stroji)
  • Rozvoj zařízení IoT/M2M (internet věcí cílený na komunikaci stroj se strojem)
  • 5G sítě
  • Inženýrské procesy
  • Aditivní výroba – vytváření trojrozměrných objektů na základě digitálních dat.
  • Systémové inženýrství – spolupráce a propojení více inženýrských profesí při vývoji a výrobě komplexního výrobku.
  • Reverzní inženýrství – 3D skenování výrobku a jeho převod z reálné podoby do 3D modelu.
  • Bezvýkresová výroba ve spojení s cloudovým přístupem. Digitální modely zůstávají nativní v průběhu celého výrobního procesu díky propojení dat.
  • 3D tisk
  • Robotika
  • Přenesení fyzické interakce na naprogramované průmyslové nebo servisní roboty řízené senzory, kteří mohou s pomocí umělé inteligence částečně převzít manuální úkoly.
  • Autonomní roboti – efektivní vývoj nejnovějších autonomních, inteligentních robotů cílených do celého portfolia průmyslu.
  • Datová úložiště a cloudové výpočty
  • Cloud – sdílená úložiště běžící na fyzických datových centrech s důrazem na bezpečnost a spolehlivou dostupnost.
  • DLT (např. Block chain) – decentralizovaná databáze uchovávající data na distribuované bázi, bez jediného správce; data jsou vkládána a aktualizována jednotlivými subjekty zapojenými do databáze.
  • Zaměření na zvyšování kapacit, rychlosti a kvality nabízených služeb.
  • Vývoj algoritmů, principů cloudového ukládání a zpracování dat apod.
  • Rozšířená realita
  • Cíl je maximalizovat okamžitý tok dat z cloudu k uživateli.
  • Využití je cílené do celé škály zaměření jako skladování a logistika, doprava, valueservices, servis, internet věcí aj.
  • Nositelná elektronika a augmentace – myšleny jsou inteligentní rukavice, datové brýle, chytré hodinky nebo podobné přístroje, které jsou nošeny v blízkosti těla.
  • Kybernetika a umělá inteligence
  • Cílení na metody strojového učení a interakci člověk-stroj.
  • Uplatňování automatického řízení celých výrobních systémů s cílením na optimalizaci celkového chodu.
  • Kybernetická bezpečnost – rozvoj nových technologií, systémů a nástrojů pro testování bezpečnosti síťové infrastruktury, posílení síťové konektivity, zvýšení odolnosti prostředí kritické informační infrastruktury, rozvoj a výzkum digitálních bezpečnostních technik vyvinutých k zabránění nebo zmírnění kybernetických útoků, resp. k ochraně sítí a informačních systémů, identity uživatelů těchto systémů a dalších osob dotčených kybernetickými hrozbami, k ochraně kritických infrastruktur, průmyslu občana/spotřebitele apod.
  • Umělá inteligence; základní vlastnosti, které jsou pro umělou inteligenci charakteristické, jsou autonomie a adaptabilita (autonomie je schopnost provádět úkoly v komplexních prostředích bez neustálého řízení uživatelem, adaptabilita je schopnost zlepšit výkon prostřednictvím učení se ze zkušeností. Technologie využívající umělou inteligenci jsou především analýza obrazu, strojové učení, velká data, data mining. Příkladem můžou být prediktivní diagnostika či SW modely založené na reálných datech, vč. AI (automotive, strojírenství, aerospace, přístroje).
  • Ostatní prvky sloužící k podpoře digitálních cílů
  • Senzory; cílí se na senzory využitelné pro ovládání prvků v průmyslu 4.0 a samozřejmě i na speciální odvětví senzorů, kterými jsou SMART senzory. Jedná se např. o senzory pro průmysl, pro zemědělství, biosenzory aj.
  • Kvantové technologie – kvantové výpočty urychlují klasické algoritmy a přináší zcela nové způsoby modelování řešení.
  • High performance computing (HPC) – vysoce výkonná výpočetní technika: HPC Infrastruktura a přístup k jejím službám, HPC technologie, HPC aplikace (podpora řešení výzkumných výzev, podpora inovací v průmyslu)
  • Pokročilá analýza dat a data management – proces vývoje datových architektur, postupů a procedur, které obstarávají správu dat, a jejich následné využívání na pravidelné bázi.
  • Jiná oblast, která obsahuje funkční vlastnost charakteristickou pro digitalizaci, jako je kontrola, dálková ovládání, optimalizace, automatizace, zaměření na služby, individualizace produktu.

Pro harmonogram podávaných projektů platí následující omezení:

  • zahájení řešení v období od  01. 01. 2023 do 30. 04. 2023, s tím, že náklady, které vzniknou před datem zahájení řešení, jsou nezpůsobilé, s výjimkou těch, které byly přímo vynaloženy na přípravu žádosti a současně jsou uplatňovány do položky De minimis – neinvestiční,
  • ukončení řešení nejpozději do 31. 12. 2025,
  • doba trvání řešení projektu tak činí maximálně 36 měsíců.

Uchazečem o podporu může být pouze podnik náležející do kategorie malých a středních podniků dle Přílohy I GBER, který je právnickou osobou a má sídlo, provozovnu nebo pobočku v České republice.

Lhůta pro podání žádostí: 16.6.2022 – 5.8.2022 do 16:00 hod

Pro rok 2023 je na podporu vybraných projektů alokováno cca 240 mil. Kč, pro celou dobu řešení projektů pak 500 mil. Kč.

Další informace

Harmonogram výzev OP TAK pro rok 2024

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo aktualizovaný harmonogram výzev OP TAK (Operační program Technologie a konkurenceschopnost) pro rok 2024. Aktualizovaný harmonogram naleznete zde:https://www.agentura-api.org/cs/aktualizace-harmonogram-vyzev-op-tak-pro-rok-2024-2/

Více informací »

Aquatherm Praha 2024

V termínu 5.3.2024 – 8.3.2024 se koná již 25. ročník Mezinárodního veletrhu technických zařízení budov Aquatherm Praha 2024 se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

Více informací »