Nejčastěji kladné otázky

Veškeré informace je možné dohledat na webu, nicméně i internet je doslova zaplaven komerčními nabídkami a sděleními, které často nevedou k hledaným informacím. Je nutné vyhledat přímo stránky poskytovatele dotace např. MMR, MPO, MŽP apod. Nebo nás můžete kontaktovat a my Vám obratem sdělíme dotační možnosti.

Většina výzev má  limity nastaveny. Lze doporučit spíše komplexnější projekty cca od 5 mil. Kč, neboť administrativní, finanční a časová náročnost je téměř stejná bez ohledu na výši dotace (většinou platí od 5 do 100 mil.Kč). 

Záleží na Vašem projektovém záměru, potřebujeme znát alespoň zevrubný plán aktivit. Není možné podat žádost o dotaci bez koncepce a zaměření dotace. 

Představa musí být alespoň rámcová tj. musím znát náklady projektu, časový harmonogram, způsob financování. Ostatní detaily budou projednány v rámci osobních konzultací.

Firma musí plnit ekonomická kritéria (aktiva vs. dotace, aktiva vs. zisk, zadluženost), musí mít alokovanou částku na předfinancování, případně na spolufinancování projektu. A je třeba mít projektový záměr a vyčleněné lidské zdroje.

Ano, existují dotace přímo určené pro začínající podnikatele, nicméně limit pro dotaci je nastaven poměrně nízko cca 500 tis.Kč.

Před schválením žádosti o dotaci hrozí pouze riziko marné investice do přípravy žádosti tj. čas vašich zaměstnanců, náklady konzultantské firmy, posudky, studie, náklady na projektovou dokumentaci apod. Po schválení a akceptaci podmínek dotace existuje riziko s neoprávněným čerpáním dotace a to v případě, že budou porušena pravidla konkrétní dotace. Nejčastější problémy se týkají správnosti výběrového řízení. 

Hlavní dokument, který řeší porušení rozpočtové kázně je “Rozhodnutí a podmínky k dotaci”. Porušení rozpočtové kázně řeší konkrétně § 44a, odst. 10, zákona 218/2000 Sb. – rozpočtová pravidla. Dále existuje judikatura spojená s porušením rozpočtové kázně. V případě dalších dotazů mne neváhejte kontaktovat. Porušením rozpočtové kázně je – a) neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu. b) Neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem. Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za den prodlení. Nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.

V případě, že nejsou z projektu hrazeny investiční náklady, je udržitelnost stanovena pouze po dobu realizace projektu. U investice je třeba zachovat výstupy projektu 3 nebo 5 let dle velikost podniku žadatele. Tyto principy platí obecně a každá konkrétní výzva udržitelnost projektu stanovuje.